Je to o morálce. Víc, než o politice
Nerad moralizuju. Paradoxně už jen proto, že mám k tomu dlouhodobě sklony. Právo moralizovat by měl mít ovšem víceméně jen ten, kdo se sám těší výtečné morální pověsti. Někomu, kdo o sobě tvrdí, že je skvělý fyzik, ale přitom nezná gravitační zákon, bychom taky nevěřili.
Já sám také bezesporu nejsem žádný morální superman a uznávám to. Proto moralizovat nechci. Nicméně, je dobré si uvědomit jednu věc. Náš právní řád obsahuje spoustu zákonů, až příliš. A proč jich je - mimo jiné – tolik? Mám za to, že proto, aby buď ošetřily různé pokoutné kličky a cestičky a zamezilo se tak různým vychytralým skrytým podvodům, anebo z přesně opačného důvodu – aby se tyto podvody umožnily a aby se podvodníci mohli ohánět tím, že přece „neporušili zákon“.
Všechny tyto úpravy jsou však jen technickou stránkou věci, která nikdy vnitřně nepředělá to nejpodstatnější – jednotlivého politika a jeho morální profil. Žádný zákon není dostatečně dokonalý na to, aby všem podvodným kličkám zamezil, a pokud jde o zákon pro české (a slovenské) občany, platí to bohužel dvoj, ne-li vícenásobně. V dnešním volebním systému, kdy je na kandidátkách X desítek lidí, je prakticky nemožné si na morální profily jednotlivých kandidátů trochu posvítit; snad jen u těch po léta profláklých ryb, kterým to ovšem stockholmským syndromem zasažení voliči žerou pořád dokola. Druhým problémem je, že samochvála má trochu tendenci smrdět; na druhou stranu, bez prezentace své práce se stranický kandidát holt úplně neobejde. Pokud je to práce dobrá a kvalitní, tak se minimálně ve svém svědomí nemusí bát či si něco dělat z nějaké kritiky ve stylu „ty to děláš zištně jen pro svůj volební úspěch“. Osobně se domnívám, že např. KDU-ČSL možná těží mj z toho, že vedle toho již dlouho neoprávněného K ve svém názvu (bez nějž by se do sněmovny již nikdy nedostali) mají ve svých řadách pár osobností, které se v okruhu jejich voličů těší dobré pověsti právě v tom morálním smyslu – byť mají pomýlené názory třeba na EU – a proto se jim dostává hlasů.
Už dříve jsem přemýšlel, jestli by se dal hlavní morální problém nás lidí vůbec nějak zjednodušeně a přitom výstižně vystihnout, a zároveň se neodkazovat na nějaké konkrétní náboženství (je stále časté morálku odvozovat právě z něj – pomíjím nyní otázku, zda je to správné nebo ne). A už dříve mi přišlo, že nejlépe si v této věci stojí slavný Kantův kategorický imperativ v jeho následné formulaci: Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek.Každý podvod a každá lež je de facto porušením tohoto imperativu. Když někoho v nejen v politickém (ale ten nás teď nejvíc zajímá) kontextu slovem či skutkem podvedu, nebo mu zalžu – konkrétně především svým voličům – pak jsem popřel lidství druhého jako účel a degradoval jej na pouhý prostředek pro své vlastní záměry. Popřít lidství druhého jako účel, ale své jako účel uchovat, je ovšem zhůvěřilost nejvyššího kalibru a pokud něco takového udělá politik, tedy člověk, který je povolán ke službě dobru všech, měl by svou funkci okamžitě dobrovolně složit. To samozřejmě neudělá a proto musí být odvolán jinými. Ti s ním bohužel velmi často jedou v dalších podvodech, popř. ví, že on ví o podvodech jejich a že kdyby se proti němu postavili, mohl by začít zpívat. A tak se všichni vzájemně kryjí a stává se z toho začarovaný kruh, z něhož, díky Stockholmskému syndromu podléhajícímu voličstvu, vystoupit se začíná jevit nemožným.
Je paradoxní, že např. krádež provedená stylem, že někomu bezohledně něco vytrhnu z rukou, je – jakkoliv zločinná – asi pořád méně špatná než krádež, kterou vykonám potají. Neboť u té první okrádaného alespoň „informuji“, že jej okrást hodlám, a dávám mu tak možnost se bránit. V tomhle smyslu jsem jeho lidství na pouhý prostředek nedegradoval, byť v jiném samozřejmě ano. Podobně muž, který navštíví prostitutku, nedegraduje její lidství (a ženství) v tom smyslu, že poskytnutí „služby“ bylo, alespoň předpokládaně, vykonáno s oboustranným smluvním souhlasem a vzájemným informováním. Naopak znásilnění je v tomhle smyslu mnohem horším. A stejně mnohem horším způsobem se k nám chovají ti politici, kterým jde jen o své osobní obohacení, ale veřejně mají tu neuvěřitelnou drzost nám tvrdit do očí, že jim jde o naše dobro. V tomto smyslu byl i zločinec Gottwald lepši než oni, neboť provrepublikový parlament a skrz něj i voliče veřejně informoval, že komunisté se jezdí od ruských bolševiků učit, jak „vám zakroutit krkem“. Byl alespoň upřímný v tom, že otevřeně sdělil své úmysly, které pak bohužel díky tehdejším českým voličům naplnil. Ti ale byli alespoň předem pravdivě informováni.
Filosofických úvah by tedy stačilo. Asi nemusím říkat, jak ohromně by se stav české země změnil k lepšímu, kdyby vládní politici přestali „pouze“ podvádět a lhát. Ale snové povzdechy nemají valného smyslu. Spíše chci tedy jen říct, že každý, kdo kandiduje – ať už za jakoukoliv stranu – by měl myslet především na dodržování zmíněného Kantova kategorického imperativu. Já o to jako budoucí kandidát chci usilovat. Věřím, že jsem ho dodržel i tím, že Honzu, kterému jsem finančně pomohl jako republikán i jako kamarád v nepříjemné situaci, jsem předem informoval, proč se s ním chci vyfotit a že svou fotku „použiju“.
Jakub Moravčík, člen SPR-RSČ.
Jakub Moravčík
Volební právo ctěné a vážené - jak tomu pomoci?
Již před lety jsem dostal nápad, jak v prospěch tak zásadní věci, jako jsou volby, upravit náležitosti týkající se především volebního práva, a stále se mi zdá dobrý. Tak jsem si jej sepsal a tímto jej zveřejňuji.
Jakub Moravčík
Porušil zastupitel Bělica ústavní práva občanů?
Ještě v tuto chvíli, kdy vydávám tento blog, probíhá zasedání zastupitelstva moravskoslezského kraje. A děly se tam dnes věci.
Jakub Moravčík
Rakušanocie opět sebrala básníka a písničkáře Pavla J. Hejátka
Šikana nejperzekuovanějšího českého (a aktuálně nemocného) básníka a písničkáře Pavla J. Hejátka Rakušanovou policií má ode dneška další neblahé pokračování
Jakub Moravčík
Historicko-apologetické kapely. Měly by smysl?
Moderní populární hudba je dlouhodobě produkována nejen pro zábavu, ale také pro určité "ideové" účely. Početná množina hudebních fanoušků takové zaměření moderní populární hudby odmítá, ale já mezi ně rozhodně nepatřím.
Jakub Moravčík
Pavla J. Hejátka chtějí zavřít na 7-9 let.
Dnes v podstatě jen krátký "oznam" o dalším politickém procesu, kterých nám začalo nebezpečně přibývat.
Jakub Moravčík
Lékařům, co nás opět nutí do náhubků
Nedávno mi na firemní mail přišlo oznámení o termínu periodické „šestileté“ prohlídky u závodního (firemního) lékaře. Banální věc, o které nemá smysl psát blog, kdyby ...
Jakub Moravčík
(Ne)katolíku Fialo, buď chlap a aspoň se víry zřekni veřejně. Nebo se obrať.
Původně jsem malinko uvažoval o tom, že tento text nazvu resp. z něj učiním otevřený dopis Petru Fialovi. Ale nakonec bude lepší jej tak nenazvat, byť je opravdu stínovému premiérovi Ukrajiny věnován.
Jakub Moravčík
Patriot fest: začátek vlastenecké hudební scény? (foto uvnitř)
Tento text měl být venku už minulé pondělí, ale protože prostě nebyl čas jej dát dohromady, tak je venku o týden později. Rozhodně pořád lepší, než nic.
Jakub Moravčík
Leninův dotaz: Co dělat?
V době, v níž vládne všeobecná iracionalita a hysterie, je obtížné psát racionální texty. Přesto se snad najde pár těch, kteří dnešní iracionalitě a hysterii nepodlehli. Pro ty, kteří podlehli, dnešní text určitě není.
Jakub Moravčík
Apologeticko-ďábloadvokační blog 3: pohani, židovství a nastavená tvář
Už jsem si asi ani nemyslel, že tento seriál bude ještě pokračovat (a když už, tak určitě ne „pohanským“ tématem), ale nakonec pokračovat bude a ještě naposled se v něm tématu pohanství přece jen dotknu.
Jakub Moravčík
"Stalking" Milana Kubka? Ano, ale ...
„Nemám radost z toho, že někdo stalkuje MUDr. Kubka a odsuzuji výhrůžky násilím jemu i jeho rodině.“ uvedl nejmenovaný muž, který se nejeví jako covid-vaxer, ve statusu na facebooku. V čem s ním souhlasím a v čem ne?
Jakub Moravčík
Vypukne povstání blogerů na Aktuálně a rozšíří se i na iDnes?
Rychlý a krátký komentář k hypercenzurní aktivitě Aktuálně.cz vůči třem svým blogerům (Jan Tománek, Jana Zwyrtek Hamplová, Jan Hnízdil) a k možné reakci ostatních "aktualistických" blogerů na tento počin.
Jakub Moravčík
Na nákupní frontě klid. Ještě tak měsíc?
Dlouho jsem nic nenapsal (leckomu to jistě nechybělo) a možná zase dlouho nenapíšu. Nebyl čas, a příliš ani potřeba. I když potěšil mail od jedné čtenářky, která mi mou dlouhou pauzu připomněla. Tak ji teď zkusím krátce přerušit.
Jakub Moravčík
Každý, kdo je pro svobodu (i po) projevu, musí být Rebornem i Walterem Kraftem
O některých zlých věcech, jako jsou např. odsouzení jedinců za svobodu slovně-obrazového projevu (slovem či např. náboženskými symboly) se musí psát pořád dokola. Jinak tyto svobody definitivně umřou - naší vinou.
Jakub Moravčík
Dvakrát u pravoslavného Gorazda v Olomouci (z části fotoblog)
V uplynulých pár týdnech jsem dvakrát navštívil pravoslavný kostel sv. Gorazda v Olomouci - poprvé v rámci Noci kostelů a podruhé přímo na nedělní liturgii. Přináším malou reportáž jako - doufám - "předkrm" něčeho většího.
Jakub Moravčík
Kdo má kde na Zemi žít? Uvedení do problému
Po delší době budu konečně psát o něčem jiném, než o covidu a politice, a vrátím se z části i k filosofii, která mému blogu jasně dominovala v prvních pár letech jeho existence. A v souvislostech trochu zabrousím i do křesťanství.
Jakub Moravčík
Když přišli pro pravoslavného kněze, nemlčím, ač nejsem pravoslavný
V té naší ČTR (viz můj před-předminulý blog o případu Benedikta Čermáka) řádně přituhuje den za dnem a vypadá to, že bude třeba se na to nějak prakticky připravit. Co se stalo tentokrát?
Jakub Moravčík
Proč se vlastně ani netěším, až si zase budu moci dát pivo v hospodě
Máme tu prozatimní papírový konec nouzového stavu a již pár dní před ním se na facebooku začaly objevovat příspěvky ve stylu, jestli se už těšíme, až si zase dáme pivko někde venku na zahrádce.
Jakub Moravčík
Šesté zastavení: Veronika podává Pánu Ježíši respirátor
Dnešní glosa bude zčásti takovou "blbostí" pokoušející se být vtipnou (s doufáním, že nebude hloupá), ale z části i takovým nepřímým "glosujícím apelem" na katolické bratry a sestry, kteří podléhají covidové hysterii.
Jakub Moravčík
Je suis Benedikt Čermák aneb žijeme v ČTR (České tyranské republice)
Když se vláda bojí svého lidu, je to demokracie. Když se lid bojí své vlády, je to tyranie. Který že americký politik to řekl? Rozsudek z předvčerejška u nás tu tyranii každopádně nastoluje. Či již nastolenou upevňuje?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 123
- Celková karma 6,50
- Průměrná čtenost 1030x
Nejčastější témata, o nichž zde (většinou z konzervativního pohledu) píšu, jsou asi tato: politika, společenské dění, filosofie a křesťanství. A občas samozřejmě zabrousím i jinam.
Email: maftik@seznam.cz.
YouTube kanál:
https://www.youtube.com/channel/UCe0J9k3Nb2v_t24rqORQMdw