Poslal jsem odkaz na blog do Hnutí pro život, přišla odpověď, kterou si dovolím zde zveřejnit:

"Hezké odpoledne, nápad je to sice zajímavý ale naráží na:

- technicky je to dnes nerealizovatelné - debata o tom by jen legitimizovala zlo surogátního mateřství

- jednalo by se o rizikovou operaci, kdy by byl transfer (implantovaného)embrya vystaven zbytečně situaci s velkým rizikem úmrtí (min. nepřijetí organismem druhé ženy) - tedy proto principu nezabiješ

- je samozřejmě rizikem i pro ženu - byla by nutná hormonální manipulace s jejím tělem aby bylo přijetí embrya možné a to se všemi negativními dopady

- morálně je to opět podobný problém jako u adopce embryí - kdy dochází k oddělování mateřství od početí a žena se redukuje pouze na chodící dělohu, pomíjí se dobro dítěte, které má z přirozenosti právo na biologické rodiče

Mnohem lepší řešení je nenutit matku k potratu, psychologicky i sociálně

jí podržet a přinutit násilníka platit 18 let alimenty než riskovat

život dítěte a dělat technicko-morálně-kulturní přemety."

Můj komentář: technicky-lékařsky to tedy bohužel možné nejspíš není. Co se týče morální roviny, v tomto případě bych oddělování mateřství od početí jako problém až tak moc neviděl. A co se týče práva na biologické rodiče, v tomto případě mi to přijde malinko absurdní z hlediska otce: protože pak by biologický otec-násilník, který by k dítěti neměl pravděpodobně žádný vztah ani zájem, měl být de facto nucen být dítěti skutečným otcem (vychovatelem).

Pokud jsem videla dokumenty z WW2, nechtela bych byt znasilnena nekterym z tech muziku

Znásilněn by jistě logicky a přirozeně nechtěl být nikdo nikým