Dávám zde jednu část reakce z mailu od jisté paní Kateřiny (s jejím souhlasem):

Odpověď na Vaši hlavní otázku, jak může díky zlu vzniknout dobro, je přeci na snadě: Dobro ze zla vytvoří Bůh. Člověk má svobodnou vůli, a tedy může páchat zlo, nicméně Bůh může toto již spáchané zlo použít k dobrému - tedy. např. dát život dítěti, které by jinak, než znásilněním, na svět přijít nemohlo. Je to obdobné, jako když se např. zločinec ve vězení obrátí na víru, což je jistě dobro, a jistě pak upřímně lituje činu, který spáchal, ale ve výsledku to vedlo k dobrému,. Jistě, tento příklad trochu kulhá, mohl se obrátit na víru i mimo vězení, ale to nevíme. A ještě lepším příkladem je prvotní hřích, díky kterému se lidé dostali z Ráje. Zde je opět vidět, že zlo, které učinil člověk, Bůh obrátil k dobrému, a bez onoho prvotního zla by nevzniklo nic, včetně Bible a všech těch dětí počatých ze znásilnění, které např. mohou vymyslet lék na rakovinu nebo být druhou matkou Terezou.

K Vašim dalším otázkám. Podle mě je jen na rozhodnutí ženy, zda si dítě počaté při znásilnění ponechá, nebo ne. Pokud si ho ponechá, existuje víc možností, podle mě jsou ale etické jen dvě - domluvit se už během těhotenství na adopci např. s bezdětným párem, toužícím po dítěti (po malých právně volných miminkách poptávka převyšuje "nabídku," nebo si ho ponechat. V tom případě by jí ale měl finančně pomáhat (nebo dokonce celé finanční břemeno nést sám, protože žena se na rozhodování o aktu, ze kterého vzešlo dítě, nepodílela) otec dítěte, pokud se ho podařilo dopadnout, nebo stát, protože ten je zodpovědný za to, že se ho (zatím) dopadnout nepodařilo. Tím, že jsme organizování ve státu, a jeho provoz platíme ze svých daní, jsme se zřekli některých práv a delegovali je na stát - např. právo na pomstu. Tudíž pokud stát svou funkci nesplní, měl by za viníka převzít zodpovědnost. To, že je naše vězeňství zoufale nefunkční a nedaří se od dlužníků vybírat alimenty a pod. je věc jiná.

Níže bude moje reakce.

Ohledně druhého odstavce souhlasím s pisatelkou.

K prvnímu jsem v mailu napsal: "Rozdíl mezi námi je asi v tom, že zatímco vy tvrdíte "Bůh prostě může zlo obrátit v dobro a nikdy v tom není žádný problém", já tam ten problém v určitých případech a za určitých předpokladů (viz článek) vidím a velký. Nemyslím si, že lze např. konzistentně děkovat Bohu ve stylu "Bože, děkuji Ti, že tento míč se dal do pohybu (v našem případě - děkuji Ti, že jsem byl počat)", ale zároveň odsoudit skutečnost, že jej někdo do toho pohybu uvedl (tzn. že došlo ke znásilnění). Musím trvat na tom, že je třeba předvést možnost, že dotyčný člověk mohl být počat i "jinak" - tzn. jinak než znásilněním - aby se jednalo o konzistentní výklad událostí."