Vaše hrátky s extrémním tradicionalismem na Vás zjevně působily jako členství v sektě, takže to určitě není ta správná cesta pro Vás.

Každý člověk je jiný (i každá sněhová vločka je jiná, z čehož můžeme směle usoudit, že náš Stvořitel má rád rozmanitost) a proto má také každý člověk svou vlastní cestu a svůj vlastní vztah k Bohu. A musí si to sám nalézt - ne nekriticky přebírat tvrzení druhých.

A v pochybnostech si vždy připomenout, že Ježíš nám přinesl evangelium, ted DOBROU zprávu. Z dobré zprávy bychom měli mít přeci radost. Nemám-li radost, nejsem na správné cestě a musím rychle zpět na poslední křižovatku, kde jsem ještě tu radost měl.

Občasné sektářské dojmy nemohu popřít. Nicméně nemyslím si, že bych tradicionalismus přebíral nekriticky.

Ale hlavně, problém je v následujícím: představte si, že by někdo řekl, že různost těch cest k Bohu spočívá, že jeden jde cestou katolickou, jeden luteránskou, jeden kalvínskou, jiný husitskou. S tím byste předpokládám určitě nesouhlasil. Tradicionalismus nejen že rovněž ne, ale on sám sebe nechápe jako spiritualitu, nýbrž katolictví ve své identitě. A má pro to - podle mne - některé silné argumenty. Jako čtenář Te Deum asi tušíte, o čem mluvím.

Nicméně, další věci viz zbylé dva díly, co vyjdou dnes.