Příštího prezidenta musíme hledat již teď
Předpokladem smysluplnosti takového poohlížení ze strany nás, obyčejných občanů, je jistě zachování přímé volby prezidenta. Tedy takové volební metody, od níž si kavárensky smýšlející politické elity slibovaly volbu jejich koně, a po jejímž opětovném zrušení se začínají ozývat hlasy po té, co „ten správný kandidát“ tím dle nich hloupým a nevzdělaným lidem již podruhé zvolen nebyl. Ale to jen tak pro připomenutí.
Jaký by příští prezident měl a neměl být? Nejlepší bude tuto otázku rozdělit do dvou podskupin: jaký by měl resp. neměl být v politickém, a jaký v mimo-politickém smyslu. Je jasné, že na tyto otázky budu odpovídat ze svého pohledu a z hlediska svých preferencí, nicméně nikdo by na ně asi neodpovídal zásadně jinak. Zkusím tedy odpovědět heslovitě ve dvou odrážkách:
V politickém kontextu by prezident:
- měl mít na srdci na prvním místě Českou republiku a až pak jakékoliv nadnárodní organizace, neřku-li cizí státy
- neměl mít viditelné konexe na nějakou politickou stranu (zvlášť pokud je ta strana aktuálně u moci), neziskovou či globalistickou organizaci nebo „tajnou společnost“
- měl být někým, kdo o politické záležitosti projevoval dlouhodobý zájem a prokázal, že se v politice orientuje
- neměl podléhat politické korektnosti a být jejím zastáncem
- měl by být silnou osobností, která v minulosti prokázala odvahu a bude mít schopnost jednat samostatně, aniž by se stala pouhou loutkou svých poradců
- neměl mít dvojí občanství
- měl být orientován nikoliv prozápadně či provýchodně, nýbrž pročesky, promoravsky a proslezsky
- neměl mít ani komunistickou, ani „chartistickou“ minulost
V nepolitickém kontextu by prezident
- měl dobře znát dějiny naší země s důrazem na dějiny politické
- měl mít spořádaný rodinný život, v ideálním případě by neměl mít za sebou rozvod(y), zvlášť pokud byly jím způsobené
- měl být někým, o kom občané v minulosti alespoň slyšeli, nikoliv marketingovým produktem zájmových skupin jako slovenská prezidentka Čaputová
- měl by v etických otázkách tíhnout více ke konzervatismu než liberalismu
- neměl být člověkem, u nějž bude zřejmé, že jej polovina národa bude nekriticky milovat a druhá nekriticky nenávidět
- měl respektovat pozitivní přínos křesťanství v českých i evropských dějinách
- měl by být „morálním kádrem“
- neměl být přílišným individualistou
- pokud jde o filosofické přesvědčení, neměl by být postmodernistou
- měl by odmítat ideologie jako LGBT, gender nebo radikální ekologismus
Takových odrážek by se jistě dalo vypsat více. Co je však důležité: nikdy nenajdeme ideálního prezidenta a každý možný kandidát bude vždy výsledkem nějakého přijatelného kompromisu mezi ideálem a tím, co nabízí realita. A té reality se netýkají pouze a jen hodnotové, politické a jiné postoje a přesvědčení kandidáta, nýbrž i jeho realistická šance na zvolitelnost, díky které zde nevyjmenuju některá jména - minimálně jedno - které bych jinak vyjmenoval. Každopádně: pokud hrubě rozdělíme – a myslím, že to můžeme na základě reálného stavu věcí učinit – dnešní názorově vyprofilovanou společnost na dvě skupiny, a to, velmi zjednodušeně řečeno, na liberálně/kosmopolitně/progresivisticky/pro-globalistický proud a na pronárodně-konzervativní proud (do něhož se samozřejmě řadím já), pak myslím lze určit, zda se ta či ona osobnost bude řadit spíše do toho či onoho proudu. A protože liberálně-progresivistická klika, která má na své straně většinu médií a disponuje dobrými finančními zdroji ohledně svých kandidátů na příštího prezidenta jistě již teď pracuje, je důležité, aby naše strana barikády ve stejné věci již pracovala také.
Nejsem bohužel nějakým „znalcem českých osobností“, ale z těch, o kterých vím, mne napadají tři jména, která nebudu v tuto chvíli nijak podrobně komentovat, ale která bych si na prezidentském křesle dovedl představit jako dobrý idealisticky-realistický kompromis. Jsou to:
Alena Vitásková – bývalá předsedkyně energetického regulačního úřadu a nezlomná bojovnice nejen s tzv. solárními barony, která navíc již přijala výzvu spolku Spravedlnost na zvážení prezidentské kandidatury.
Petr Robejšek – český ekonom a politolog, žijící sice dlouhodobě v Německu, který ale jednoznačně prokázal autentický zájem o osudy jeho rodné země.
Jiří Hynek – prezidentský kandidát z minulých prezidentských voleb a výkonný ředitel asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky.
Vedle těchto tří bych tímto ještě rád založil takový svůj soukromý „pracovní seznam jmen“, která bych sice mezi právě uvedenou trojici nezařadil, ale která by alespoň v mých očích stála za to, abychom si na ně více posvítili, jestli by se mezi nimi nevyvrbil někdo, kdo by jako prezidentský kandidát mohl , byť s výhradami, připadat v úvahu. V rámci prvního nástřelu "od boku" bych sem zařadil písničkáře a právníka Ivo Jahelku, a vědce, profesora a podnikatele Vladimíra Maříka. Samozřejmě nyní vynechávám otázku, jestli by dotyční vyjmenovaní o něco jako pomýšlení na prezidentské křeslo vůbec stáli.
Takže, patříte-li rovněž mezi pronárodně a konzervativně založené lidi, rád si od vás v komentářích přečtu vaše konstruktivní (tedy klidně i kritické) názory na mé návrhy a také vaše návrhy dalších možných „prezidentských jmen“. Hlavně se je snažme hledat, a na kom se dostatečně shodneme, o tom bychom v této souvislosti měli již nyní začít ve veřejném prostoru mluvit a psát. Respektive - začít tehdy, kdy k tomu nastane vhodná situace. Možná, že je již teď.
Jakub Moravčík
Volební právo ctěné a vážené - jak tomu pomoci?
Již před lety jsem dostal nápad, jak v prospěch tak zásadní věci, jako jsou volby, upravit náležitosti týkající se především volebního práva, a stále se mi zdá dobrý. Tak jsem si jej sepsal a tímto jej zveřejňuji.
Jakub Moravčík
Porušil zastupitel Bělica ústavní práva občanů?
Ještě v tuto chvíli, kdy vydávám tento blog, probíhá zasedání zastupitelstva moravskoslezského kraje. A děly se tam dnes věci.
Jakub Moravčík
Rakušanocie opět sebrala básníka a písničkáře Pavla J. Hejátka
Šikana nejperzekuovanějšího českého (a aktuálně nemocného) básníka a písničkáře Pavla J. Hejátka Rakušanovou policií má ode dneška další neblahé pokračování
Jakub Moravčík
Historicko-apologetické kapely. Měly by smysl?
Moderní populární hudba je dlouhodobě produkována nejen pro zábavu, ale také pro určité "ideové" účely. Početná množina hudebních fanoušků takové zaměření moderní populární hudby odmítá, ale já mezi ně rozhodně nepatřím.
Jakub Moravčík
Pavla J. Hejátka chtějí zavřít na 7-9 let.
Dnes v podstatě jen krátký "oznam" o dalším politickém procesu, kterých nám začalo nebezpečně přibývat.
Jakub Moravčík
Lékařům, co nás opět nutí do náhubků
Nedávno mi na firemní mail přišlo oznámení o termínu periodické „šestileté“ prohlídky u závodního (firemního) lékaře. Banální věc, o které nemá smysl psát blog, kdyby ...
Jakub Moravčík
(Ne)katolíku Fialo, buď chlap a aspoň se víry zřekni veřejně. Nebo se obrať.
Původně jsem malinko uvažoval o tom, že tento text nazvu resp. z něj učiním otevřený dopis Petru Fialovi. Ale nakonec bude lepší jej tak nenazvat, byť je opravdu stínovému premiérovi Ukrajiny věnován.
Jakub Moravčík
Patriot fest: začátek vlastenecké hudební scény? (foto uvnitř)
Tento text měl být venku už minulé pondělí, ale protože prostě nebyl čas jej dát dohromady, tak je venku o týden později. Rozhodně pořád lepší, než nic.
Jakub Moravčík
Leninův dotaz: Co dělat?
V době, v níž vládne všeobecná iracionalita a hysterie, je obtížné psát racionální texty. Přesto se snad najde pár těch, kteří dnešní iracionalitě a hysterii nepodlehli. Pro ty, kteří podlehli, dnešní text určitě není.
Jakub Moravčík
Apologeticko-ďábloadvokační blog 3: pohani, židovství a nastavená tvář
Už jsem si asi ani nemyslel, že tento seriál bude ještě pokračovat (a když už, tak určitě ne „pohanským“ tématem), ale nakonec pokračovat bude a ještě naposled se v něm tématu pohanství přece jen dotknu.
Jakub Moravčík
"Stalking" Milana Kubka? Ano, ale ...
„Nemám radost z toho, že někdo stalkuje MUDr. Kubka a odsuzuji výhrůžky násilím jemu i jeho rodině.“ uvedl nejmenovaný muž, který se nejeví jako covid-vaxer, ve statusu na facebooku. V čem s ním souhlasím a v čem ne?
Jakub Moravčík
Vypukne povstání blogerů na Aktuálně a rozšíří se i na iDnes?
Rychlý a krátký komentář k hypercenzurní aktivitě Aktuálně.cz vůči třem svým blogerům (Jan Tománek, Jana Zwyrtek Hamplová, Jan Hnízdil) a k možné reakci ostatních "aktualistických" blogerů na tento počin.
Jakub Moravčík
Na nákupní frontě klid. Ještě tak měsíc?
Dlouho jsem nic nenapsal (leckomu to jistě nechybělo) a možná zase dlouho nenapíšu. Nebyl čas, a příliš ani potřeba. I když potěšil mail od jedné čtenářky, která mi mou dlouhou pauzu připomněla. Tak ji teď zkusím krátce přerušit.
Jakub Moravčík
Každý, kdo je pro svobodu (i po) projevu, musí být Rebornem i Walterem Kraftem
O některých zlých věcech, jako jsou např. odsouzení jedinců za svobodu slovně-obrazového projevu (slovem či např. náboženskými symboly) se musí psát pořád dokola. Jinak tyto svobody definitivně umřou - naší vinou.
Jakub Moravčík
Dvakrát u pravoslavného Gorazda v Olomouci (z části fotoblog)
V uplynulých pár týdnech jsem dvakrát navštívil pravoslavný kostel sv. Gorazda v Olomouci - poprvé v rámci Noci kostelů a podruhé přímo na nedělní liturgii. Přináším malou reportáž jako - doufám - "předkrm" něčeho většího.
Jakub Moravčík
Kdo má kde na Zemi žít? Uvedení do problému
Po delší době budu konečně psát o něčem jiném, než o covidu a politice, a vrátím se z části i k filosofii, která mému blogu jasně dominovala v prvních pár letech jeho existence. A v souvislostech trochu zabrousím i do křesťanství.
Jakub Moravčík
Když přišli pro pravoslavného kněze, nemlčím, ač nejsem pravoslavný
V té naší ČTR (viz můj před-předminulý blog o případu Benedikta Čermáka) řádně přituhuje den za dnem a vypadá to, že bude třeba se na to nějak prakticky připravit. Co se stalo tentokrát?
Jakub Moravčík
Proč se vlastně ani netěším, až si zase budu moci dát pivo v hospodě
Máme tu prozatimní papírový konec nouzového stavu a již pár dní před ním se na facebooku začaly objevovat příspěvky ve stylu, jestli se už těšíme, až si zase dáme pivko někde venku na zahrádce.
Jakub Moravčík
Šesté zastavení: Veronika podává Pánu Ježíši respirátor
Dnešní glosa bude zčásti takovou "blbostí" pokoušející se být vtipnou (s doufáním, že nebude hloupá), ale z části i takovým nepřímým "glosujícím apelem" na katolické bratry a sestry, kteří podléhají covidové hysterii.
Jakub Moravčík
Je suis Benedikt Čermák aneb žijeme v ČTR (České tyranské republice)
Když se vláda bojí svého lidu, je to demokracie. Když se lid bojí své vlády, je to tyranie. Který že americký politik to řekl? Rozsudek z předvčerejška u nás tu tyranii každopádně nastoluje. Či již nastolenou upevňuje?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 123
- Celková karma 6,50
- Průměrná čtenost 1030x
Nejčastější témata, o nichž zde (většinou z konzervativního pohledu) píšu, jsou asi tato: politika, společenské dění, filosofie a křesťanství. A občas samozřejmě zabrousím i jinam.
Email: maftik@seznam.cz.
YouTube kanál:
https://www.youtube.com/channel/UCe0J9k3Nb2v_t24rqORQMdw