Dnes jen kratince, především pro třicátníky a starší, o jedné krásné utopii, která má i dnes své zastánce, mezi které jsem se víceméně začlenil i já.
Když se rozdělovalo Československo, bylo mi 13 let. O (geo)politicko-ekonomických záležitostech, souvislostech a okolnostech takového aktu jsem tehdy nevěděl samozřejmě naprosto nic, ale vím, že jsem rozhodně nebyl rád, že se moje rodná zem rozpadá. Byla to však realita, s níž jsem nemohl nic udělat a během krátkého času jsem si na novou skutečnost zvykl a přijal ji.
Letos, tuším někdy v květnu v Praze na demonstraci na Klárově, jsem se dověděl, že existují iniciativy, které považují akt rozdělení Československa za zcela protiústavní a tudíž neplatný. Československo dle nich stále existuje a tudíž ani Česko, ani Slovensko ve skutečnosti nejsou v NATO ani EU, protože jako samostatné země neexistují. Na místě byla dokonce i přítomná petice, která se této věci týkala. Tehdy mi tvrzení o nepřítomnosti ČR a SR v NATO a EU a vůbec neexistenci těchto států přišla naprosto směšně utopická a petici jsem nepodepsal. Nicméně s časem a sledováním facebookových statusů k této záležitosti se můj postoj alespoň z části změnil. Myšlenku obnovení Československé republiky považuji sice stále bohužel za nereálnou, ale určitě by se mi taková věc líbila a jsou pro ni, řekl bych, dobré důvody. Ze známých osobností tuto myšlenku na české straně hájí např. navrátivší se legendární politik Miroslav Sládek a jeho obnovená Republikánská strana Československa, na slovenské straně známý svérázný amatérský novinář, aktivista a strůjce "krvavé revoluce roxorovými tyčemi" Rudolf Vasky.
Suma sumárum: přes praktickou takřka nereálnost myšlenky (vemte si jenom, kolik trafik by s obnovením Československa muselo zmizet! Myslí si někdo, že by si to někdo z papalášů přál?) bych obnovení Československa rozhodně přivítal. A co vy?
Update 20.4.2019 Po třech letech jsem, po zjištění množství nových informací, trochu změnil názor, viz také čtvrtá sloka písně:
