Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je nešťastná láska důsledkem prvotního hříchu?

3. 04. 2016 19:55:00
Je nebo není? To byla moje první velká teologická otázka a v jistém smyslu "matka" veškerého mého filosoficko-teologického života. A zůstává jí dodnes, protože odpověď dodnes neznám.

Fenomén zamilování hodnotíme různě. Pravděpodobně dost lidí jej bere jen jako jakousi excitaci hormonů, která může, ale také nemusí být vstupní branou do reálné, skutečné lásky, kterou dle těchto lidí zamilování samozřejmě není. Zamilování z tohoto hlediska v životě přichází a zase odchází, střídá se jeho objekt, a není třeba se nad tím nijak dál pozastavovat, dělat z toho vědu a hlavně už vůbec, pokud zůstane nenaplněno, z něj nedělat nějaké životní tragédie, které radikálně zpřeházejí náš život, natož snad motiv k sebevraždě, jak to předestřel Goethe v Utrpení mladého Werthera (knihu jsem nečetl, jen v obryse vím, o čem zhruba je).

Od přirozenosti jsem nepatřil a nepatřím k lidem, který by k zamilování měli tento přístup. Měl jsem opravdu přístup spíše opačný. Zamilování jsem zakoušel jako něco strašně vážného, něco, z čeho se nesmí stát nějaký terč vtípků či uculujícího se pochichtávání a usmívání - to mi vždy přišlo jako skoro zločinná degradace té svaté a vážné skutečnosti, že se někdo (resp. především samozřejmě já) zamiloval a že se pro něj objekt zamilování stal doslova smyslem života. A pro mne jedno z mých - jak jinak, než nešťastných - zamilování, ke kterému došlo, když mi bylo 18, v důsledku znamenalo - i když by to na mne mé okolí nepoznalo - opravdu zlom v životě, a to takový, že největší: dodnes dělím svůj život především na "před dotyčnou" a "po dotyčné", resp. před 18ti lety a po 18tém roku. Něco malinko jsem o tom zmínil už zde.

Křesťanství chápe tento svět jako svět, se kterým je něco ukrutně, strašlivě v nepořádku, a to zcela principielně a základně. Proč? Protože je to svět, v němž se zabíjí, krade, nenávidí, mučí, podvádí, lže ... a spousta dalšího zla. Je to svět, v němž je zlo, a to zlo si žádá - vedle jeho eliminace, která se stále nedaří - také vysvětlení; proč je, odkud se vzalo atp. Křesťanství má na tuto otázku odpověď v prvotním hříchu prvních lidí, Adama a Evy. A co chci nyní především napsat je, že mezi tyto perverze reality osobně řadím i nešťastnou lásku. To, že se lidé nešťastně zamilovávají, je podle mne opět "perverzí reality", znak toho, že s tímto světem není něco v pořádku. Že ve světě, který by v pořádku byl a v němž by k prvotnímu hříchu nikdy nedošlo, by žádná nešťastná, neopětovaná láska neexistovala. V něm by se člověk zamiloval pouze jednou, a to do protějšku, který by si pak reálně vzal za ženu/muže. Věděl by tedy, že když se zamiloval, má vyhráno, protože to dopadne dobře, protože se zamiloval do svého budoucího celoživotního partnera.

Ale je to skutečně tak? Nijak nyní neskrývám, že výše popsané je úplně ze všeho nejvíc mým zbožným a ohromným přáním: strašně toužím, aby to tak bylo. Onu svou "hlavní nešťastnou lásku" jsem však, jak popisuji ve výše odkazovaném blogu, tehdá ve finále vyhodnotil jako součást Boží pedagogiky - jako něco, co mi Bůh záměrně seslal, ovšem pouze za pedagogickými účely, s tím, že dotyčná se pak samozřejmě vdá za někoho jiného a já na ni zapomenu. Jestli jsem ji tak vyhodnotil pravdivě či mylně, nevím, a možná se to nedozvím ani v posmrtném životě, pokud tento existuje. Nicméně svět, v němž není žádné z výše zmiňovaných zel, ale je v něm nešťastná láska - právě jako jeden z možných prostředků Boží pedagogiky - je představitelný, a někomu se třeba vůbec nemusí jevit nijak skandální.

A tak všechny předchozí odstavce jsou vlastně jen takovou předmluvou (či doslovem?) k otázce, která byla položena již nadpisem a kterou nyní kladu na přítomné čtenáře - křesťany: jak to vidíte vy? Je nešťastná láska důsledkem prvotního hříchu? A jak byste svou odpověď zdůvodnili? Připadá vám přítomnost nešťastné lásky v realitě jako její perverze, nebo ne? Jsem zvědav na vaše komentáře.

Autor: Jakub Moravčík | neděle 3.4.2016 19:55 | karma článku: 11.70 | přečteno: 380x

Další články blogera

Jakub Moravčík

Rodiče dětí úplňku volají o pomoc

ČT je v posledních letech terčem oprávněné tvrdé kritiky (i z mé strany),občas si však zaslouží pochvalu. Tu poslední za odvysílání dokumentu Děti úplňku, o dětech s těžkou formou autismu a jejich rodičích v pořadu 168.

29.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 605 | Diskuse

Jakub Moravčík

Je to o morálce. Víc, než o politice

Moje "filosofická pauza", či útlum v zájmu o filosofii stále trvá a je vystřídan zájmem spíše o politiku. Nicméně v dnešním textu se k filosofii opět trochu vrátím, byť to bude hlavně v souvislosti s politikou.

27.2.2017 v 11:55 | Karma článku: 7.78 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jakub Moravčík

Sluní czech a spol. aneb ještě jsem tady

Stručné "připomenutí se" při příležitosti založení mého youTube kanálu a k tomu trocha vlastní muziky.

19.12.2016 v 12:00 | Karma článku: 8.01 | Přečteno: 256 | Diskuse

Jakub Moravčík

Obnovení Československa?

Dnes jen kratince, především pro třicátníky a starší, o jedné krásné utopii, která má i dnes své zastánce, mezi které jsem se víceméně začlenil i já.

11.7.2016 v 12:00 | Karma článku: 24.44 | Přečteno: 1706 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stepan Kutaj

Nazev neni

Povidka z letadla... Nevim jak ji nazvat... Poradite? Pardon za chyby! "Dobre rano lasko", rekl John a podival se do krasne hnedych oci Hannah a pohladil ji po vlasech a zaroven ji polibil na tvar. "Jak jsi se vyspal

18.8.2017 v 22:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Libuse Palkova

Verbální diarea

Taky máte pocit že takzvaný informační šum přešel v ohlušující rachot? Všichni mluví a nic nesdělují, nikdo nikoho neposlouchá, a když už něco zaslechneme tak tomu stejně většinou neporozumíme-většina lidí se už ani chápat nesnaží

18.8.2017 v 19:56 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 223 | Diskuse

Milan Šupa

O ženách a mužích dneška a o jejich devalvaci smyslu pro mravnost

Běda tomu, z koho pohoršení pochází! Je nanejvýš smutné, že právě touto větou třeba začít, pokud se chceme vyjádřit k působení ženy současnosti.

18.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 523 | Diskuse

Martina Studzinská

Turíst? Zachvátčik?

O návštěvě naší metropole z pohledu jednoho ruského turisty. Nebo dobyvatele? Odpoví si už každý podle svého.

18.8.2017 v 14:29 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 649 | Diskuse

Pavel Nitka

Jak jsem potkal maminu aneb Není nad mateřskou lásku

Vždyť to přece každý ví. Malé dítě lásku své matky potřebuje jako Babiš advokáta, o tom se snad se mnou nebude nikdo přít. A jednu takovouhle milující maminu jsem včera potkal...

18.8.2017 v 13:02 | Karma článku: 24.41 | Přečteno: 768 | Diskuse
Počet článků 64 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 611

Člen SPR-RSČ. Spoluzakladatel občanského sdružení Přátelé filosofie. Bloguji (resp. blogoval jsem) také zde a velmi občas také na blogu Kontrafikce.

Email: maftik@seznam.cz.

YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCe0J9k3Nb2v_t24rqORQMdw/videos?shelf_id=0&view=0&sort=dd


 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.