O výletu do parlamentu aneb je třeba jít "za petici"
Jelikož tuhle reportáž píšu v 11 hodin večer a později a jsem už dost unaven, bude to trochu šité horkou jehlou; zítra bych se už ale k napsání pravděpodobně nedonutil. Berte to prosím jen jako takový "předkrm" před hlavními chody, které jistě podají Martin Konvička, Lea Vojteková a další čtenější blogeři, kteří byli jednání také přítomni. Navíc, z jednání byl pořizován videozáznam a jistě bude co nevidět na youTube.
Expresem "Petr Bezruč" jsem vyjel ze Svinova ve 12:20. Cesta probíhala v pohodě bez zpoždění, až najednou v Kolíně - o ou, zatáčíme směr Nymburk a kvůli výluce jedeme objížďkou. V cca 16:03 vystupuju na Vysočanech a sprintuju na metro, s obavami, že se na mne už v sále nedostane místo. Z Malostranské opět sprintuji na Malostranské náměstí (už dlouho jsem si tak nezaběhal a lehce to odnesl "přední lýtkový sval" pravé nohy) a v jeho okolí chvíli zmatkuju, než najdu vstup do parlamentu a dostanu se dovnitř. Na vstupu prohlídka batůžku a ledvinky, proskenování detektorem kovů (pepřák a švýcarák jsem tentokrát raději nechal doma) a pak šup do druhého patra, kam jsem dorazil asi v 16:40. Tam jsem si opět ověřil, že když se na facebooku přihlásí na akci 500 lidí, je jich třeba odečíst tak minimálně 70 procent přihlášených, aby člověk dostal reálný počet účastníků. Byl jsem z toho trochu zklamán. V době mého příchodu mohlo být v sále tak 70 plus lidí, nicméně nakonec jich mohlo včetně opozdilců být tak 95; i to je však vzhledem k nabízené kapacitě sálu 200 lidí a vzhledem k důležitosti tématu málo. Ještě před začátkem jednání Martin Konvička oznámil, že dosavadní počet sečtených podpisů je nějakých 145 505, za což sklidil okamžitý potlesk.
Celé jednání začala soudružka Rujbrová (KSČM), předsedkyně petičního výboru, která nezapomněla hned ze začátku připomenout něco ve stylu "žádné projevy nesnášenlivosti" (jako vůči islámu) a pak předala slovo Martinovi Konvičkovi, pokud si dobře pamatuju sled událostí. Z Martinova poměrně dlouhého projevu, za nějž samozřejmě sklidil potlesk, jsem považoval za nejdůležitější zmínku o důvodných obavách, že dušování se vlády "jsme jasně proti kvótám!" není, na základě určitých indícií, příliš důvěryhodné. Jak důvodná je to obava se mělo brzy naplno ukázat. Přítomný poslanec hnutí ANO - bude hůř alias Babišstapo, Martin Komárek, pak jako první naznačil oprávněnost (nejen) Konvových obav o tom, jestli to vláda myslí s odporem vůči kvótám vážně, resp. že má v tomhle směru pošéfované různé varianty. Zdůraznil, že nikdo z uprchlíků/imigrantů nesmí být nějak diskriminován na základě náboženského vyznání, na objektivní potřebu pomoci, kterou potřebují Itálie nebo Řecko, a také na to, že petice se svým požadavkem "vlamuje do otevřených dveří". Jistý pan Král - už nevím, co měl vlastně za funkci - pak zdůraznil, že odpor vůči kvótám ze strany vlády je jasný, stejně jako nutnost řešit nikoliv až důsledky, nýbrž hlavně příčiny imigrační krize a pomáhat hlavně přímo v postižených státech. Lehce nenápadně ovšem také zmínil nutnost naší loajality, našeho postupu a souladu se zákony a směrnicemi EU.
To hlavní ale každopádně přišlo až v následné diskuzi. Nevím teď, kdo promluvil jako první a co říkal, ale hned druhý diskutující stočil téma od kvót k islámu samotnému; bylo to ovšem v reakci na slova Martina Komárka. Byl v reakci na to soudružkou Rujbrovou upozorněn ať neodbíhá od tématu, že se mají řešit kvóty, nikoliv islám. Toho se chytila Jana Wolfová, která položila petičnímu výboru tři velmi trefné otázky, zvlášť tu, kterou narážela na onu loajalitu vůči Bruselu: co konkrétně bude vláda dělat, když Brusel prostě nařídí, že kvóty budou a když se směrnicemi Brusele musíme být v souladu? Odpověď samozřejmě nedostala - resp. možná ji dostala až ve chvíli, kdy jsem už byl na cestě na vlak zpět (nemohl jsem bohužel být přítomen až do úplného konce), ale hrozně bych se tomu divil. Ale o tom jistě poreferuje někdo, kdo tam byl až do konce. Ohledně objektivní pomoci, kterou potřebuje Itálie, a solidarity s ní, se dobře vyjádřil další host, který poznamenal, že vzhledem k tomu, jak Itálie řešila problémy s imigranty v minulých deseti letech, a s odkazem na obchod s uprchlíky, na němž vydělávají někteří představitelé tamější vlády a mafie, je požadavek Itálie o solidaritu spíše drzostí.
Atmosféra v sále se lehce změnila, když si vzal slovo jistý (naturalizovaný?) "blízkovýchodňár" z organizace Human rights watch, který se vytasil s mantrou o 1300 uprchlících, kteří se mají přijmout, zahrál na city s trpícími dětmi a ženami, a pokud se dobře pamatuji, vyslovil se pro podporu kvót. Inu, opozice nezaspala. Hlavní perla však měla teprve přijít chvíli po té, neboť přímo něj seděl - jak jsme všichni zjistili, když si vzal slovo - šéfredaktor Britských listů Jan Čulík! (viz) Inu, je třeba mu vyjádřit uznání za tu odvahu a drzost přijít, protože bych se nedivil, kdyby po skončení dostal od přítomných někde venku na ciferník. Však také jeho komentáře, ke kterým se asi nemá moc smysl vyjadřovat, vyvolaly vlnu nesouhlasu, smích a náznak bučení.
V 18:49 mi jel zpáteční Leo expres a tak jsem v 18:20 bohužel musel vypadnout a nevím, jak celá debata skončila. Můj dojem byl však takový, že na položené otázky - vybavuju si ještě tu od paní Volfové, v níž narážela na to, že imigranti sem mohou zatáhnout různé nemoci, nad čímž se oproti např. hysterie s Ebolou nikdo nijak nepozastavuje - není Petiční výbor nijak povinen odpovídat; může je prostě ignorovat. Petice jakožto prostředek občanské angažovanosti prostě mají své meze, jak se názorně ukázalo. Bude dobré připomenout výrok Tomia Okamury ze včerejšího debatního večera akce DOST: "Politika se rozhoduje v Poslanecké sněmovně, a pokud tam nebudeme mít zastoupení, můžeme dělat demonstrace, jaké chceme, a oni se nám budou jen smát". A nejen demonstrace, ale samozřejmě i petice, dodávám já. Tím vůbec neříkám, že tato petice neměla smysl - naopak, ukázala, že občané jsou přece jen pořád ještě schopni se zaktivizovat, viz desítky stánkařů, včetně mé maličkosti, po celé ČR. Ale přece jen, taková petice s konkrétnějším cílem, jako vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie, by mohla být pro vládu "nebezpečnější". Je škoda, že jak O.K. strana tu svoji, tak Svobodní tu svoji, nejsou vůbec schopni pořádně zorganizovat a zpropagovat, zvlášť v tomto čase, kdy by se na ně nemalé množství podpisů jistě získalo. O tom, že jsou tyto petice dvě a ne jedna společná - doklad toho, jak se strany nejsou schopny domluvit - ani nemluvím. Potěšilo mne, že další strana, Národní demokracie, jde v tomto směru příkladem a i přes ideové rozdíly a výhrady vůči oběma politickým subjektům obě tyto petice na svém webu a facebooku propaguje. Svobodní se mají čemu učit.
Na závěr už jen vyjádřím "naději", že zástupci Bloku proti islámu nejpozději dnes večer u piva vymysleli nějaký zcela konkrétní, úderný akční plán na další postup, protože je třeba nějak "přitvrdit", jít dál "za petici", a dát vládě ostře pocítit, že ona je zde pro občany, že se svých občanů musí začít bát, a že jim a jen jim musí být zodpovědná. Jinak si s nimi a jejich rozhořčenými a nicneřešícími komentáři na facebooku či jinde může dál kdykoliv vytírat pozadí. Navíc, volby jsou ještě daleko a metoda ucpávání hub voličů koblihama bohužel stále spolehlivě funguje.
Ještě pár nekvalitních fotek z mobilu:
Aktualizace 24.6.2015 15:45: video ze slyšení u petičního výboru:
Jakub Moravčík
Volební právo ctěné a vážené - jak tomu pomoci?
Již před lety jsem dostal nápad, jak v prospěch tak zásadní věci, jako jsou volby, upravit náležitosti týkající se především volebního práva, a stále se mi zdá dobrý. Tak jsem si jej sepsal a tímto jej zveřejňuji.
Jakub Moravčík
Porušil zastupitel Bělica ústavní práva občanů?
Ještě v tuto chvíli, kdy vydávám tento blog, probíhá zasedání zastupitelstva moravskoslezského kraje. A děly se tam dnes věci.
Jakub Moravčík
Rakušanocie opět sebrala básníka a písničkáře Pavla J. Hejátka
Šikana nejperzekuovanějšího českého (a aktuálně nemocného) básníka a písničkáře Pavla J. Hejátka Rakušanovou policií má ode dneška další neblahé pokračování
Jakub Moravčík
Historicko-apologetické kapely. Měly by smysl?
Moderní populární hudba je dlouhodobě produkována nejen pro zábavu, ale také pro určité "ideové" účely. Početná množina hudebních fanoušků takové zaměření moderní populární hudby odmítá, ale já mezi ně rozhodně nepatřím.
Jakub Moravčík
Pavla J. Hejátka chtějí zavřít na 7-9 let.
Dnes v podstatě jen krátký "oznam" o dalším politickém procesu, kterých nám začalo nebezpečně přibývat.
Jakub Moravčík
Lékařům, co nás opět nutí do náhubků
Nedávno mi na firemní mail přišlo oznámení o termínu periodické „šestileté“ prohlídky u závodního (firemního) lékaře. Banální věc, o které nemá smysl psát blog, kdyby ...
Jakub Moravčík
(Ne)katolíku Fialo, buď chlap a aspoň se víry zřekni veřejně. Nebo se obrať.
Původně jsem malinko uvažoval o tom, že tento text nazvu resp. z něj učiním otevřený dopis Petru Fialovi. Ale nakonec bude lepší jej tak nenazvat, byť je opravdu stínovému premiérovi Ukrajiny věnován.
Jakub Moravčík
Patriot fest: začátek vlastenecké hudební scény? (foto uvnitř)
Tento text měl být venku už minulé pondělí, ale protože prostě nebyl čas jej dát dohromady, tak je venku o týden později. Rozhodně pořád lepší, než nic.
Jakub Moravčík
Leninův dotaz: Co dělat?
V době, v níž vládne všeobecná iracionalita a hysterie, je obtížné psát racionální texty. Přesto se snad najde pár těch, kteří dnešní iracionalitě a hysterii nepodlehli. Pro ty, kteří podlehli, dnešní text určitě není.
Jakub Moravčík
Apologeticko-ďábloadvokační blog 3: pohani, židovství a nastavená tvář
Už jsem si asi ani nemyslel, že tento seriál bude ještě pokračovat (a když už, tak určitě ne „pohanským“ tématem), ale nakonec pokračovat bude a ještě naposled se v něm tématu pohanství přece jen dotknu.
Jakub Moravčík
"Stalking" Milana Kubka? Ano, ale ...
„Nemám radost z toho, že někdo stalkuje MUDr. Kubka a odsuzuji výhrůžky násilím jemu i jeho rodině.“ uvedl nejmenovaný muž, který se nejeví jako covid-vaxer, ve statusu na facebooku. V čem s ním souhlasím a v čem ne?
Jakub Moravčík
Vypukne povstání blogerů na Aktuálně a rozšíří se i na iDnes?
Rychlý a krátký komentář k hypercenzurní aktivitě Aktuálně.cz vůči třem svým blogerům (Jan Tománek, Jana Zwyrtek Hamplová, Jan Hnízdil) a k možné reakci ostatních "aktualistických" blogerů na tento počin.
Jakub Moravčík
Na nákupní frontě klid. Ještě tak měsíc?
Dlouho jsem nic nenapsal (leckomu to jistě nechybělo) a možná zase dlouho nenapíšu. Nebyl čas, a příliš ani potřeba. I když potěšil mail od jedné čtenářky, která mi mou dlouhou pauzu připomněla. Tak ji teď zkusím krátce přerušit.
Jakub Moravčík
Každý, kdo je pro svobodu (i po) projevu, musí být Rebornem i Walterem Kraftem
O některých zlých věcech, jako jsou např. odsouzení jedinců za svobodu slovně-obrazového projevu (slovem či např. náboženskými symboly) se musí psát pořád dokola. Jinak tyto svobody definitivně umřou - naší vinou.
Jakub Moravčík
Dvakrát u pravoslavného Gorazda v Olomouci (z části fotoblog)
V uplynulých pár týdnech jsem dvakrát navštívil pravoslavný kostel sv. Gorazda v Olomouci - poprvé v rámci Noci kostelů a podruhé přímo na nedělní liturgii. Přináším malou reportáž jako - doufám - "předkrm" něčeho většího.
Jakub Moravčík
Kdo má kde na Zemi žít? Uvedení do problému
Po delší době budu konečně psát o něčem jiném, než o covidu a politice, a vrátím se z části i k filosofii, která mému blogu jasně dominovala v prvních pár letech jeho existence. A v souvislostech trochu zabrousím i do křesťanství.
Jakub Moravčík
Když přišli pro pravoslavného kněze, nemlčím, ač nejsem pravoslavný
V té naší ČTR (viz můj před-předminulý blog o případu Benedikta Čermáka) řádně přituhuje den za dnem a vypadá to, že bude třeba se na to nějak prakticky připravit. Co se stalo tentokrát?
Jakub Moravčík
Proč se vlastně ani netěším, až si zase budu moci dát pivo v hospodě
Máme tu prozatimní papírový konec nouzového stavu a již pár dní před ním se na facebooku začaly objevovat příspěvky ve stylu, jestli se už těšíme, až si zase dáme pivko někde venku na zahrádce.
Jakub Moravčík
Šesté zastavení: Veronika podává Pánu Ježíši respirátor
Dnešní glosa bude zčásti takovou "blbostí" pokoušející se být vtipnou (s doufáním, že nebude hloupá), ale z části i takovým nepřímým "glosujícím apelem" na katolické bratry a sestry, kteří podléhají covidové hysterii.
Jakub Moravčík
Je suis Benedikt Čermák aneb žijeme v ČTR (České tyranské republice)
Když se vláda bojí svého lidu, je to demokracie. Když se lid bojí své vlády, je to tyranie. Který že americký politik to řekl? Rozsudek z předvčerejška u nás tu tyranii každopádně nastoluje. Či již nastolenou upevňuje?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 123
- Celková karma 6,50
- Průměrná čtenost 1030x
Nejčastější témata, o nichž zde (většinou z konzervativního pohledu) píšu, jsou asi tato: politika, společenské dění, filosofie a křesťanství. A občas samozřejmě zabrousím i jinam.
Email: maftik@seznam.cz.
YouTube kanál:
https://www.youtube.com/channel/UCe0J9k3Nb2v_t24rqORQMdw